Jindřich Fáborský – Blog

Nejen kvůli festivalu trávím spoustu času úvahami o tom, co je skutečně tou nejlepší formou vzdělávání v oblasti (digitálního) marketingu.

Jak moc odborné mají být přednášky?
Mají být spíš technické, nebo motivační?
Co lidé chtějí vs. z čeho se nejvíce naučí (rozhodně ne jedno a totéž)?

Odpovědi na tyto otázky bych potřeboval znát i kvůli mému novému předmětu na FF MU – a právě případové studie hodnotím jako jednu z nejužitečnějších forem obsahu.

Přijde mi, že poslech dobře podané, pravdivé a transparentní případovky je užitečný pro všechny cílové skupiny:

mohou zajímat marketéry od fochu,
jejich nadřízené,
produkťáky,
obchoďáky,
manažery,
podnikatele.

Baví lidi velmi zkušené, ale i začátečníky a popularita dobrých případovek se jen potvrdila v minulém ročníku festivalu, kdy lidé ohodnotili přednášku Honzy Podzimka jako 2. nejlepší z celé konference!

Mimochodem,
exkluzivně pro tento článek jsem se rozhodl přednášku Honzy vypustit ven, tak si ji i vy můžete klidně hned (nebo nejlépe až dočtete tenhle příspěvek) přehrát.

Případovkám fandím a myslím si, že by měly mít svůj jasně vymezený prostor na Marketing Festivalu. Po úspěchu, který přinesl první ročník, nám denně chodilo i několik nabídek k přednášení.

Říkal jsem si,
proč to celé nevyužít a nepřetavit to v jasnou konkurenční výhodu a přidanou hodnotu pro účastníky?

A tak se i stalo.
Můžete lidem na MF povyprávět o vaší případovce.
Ale nabídněte nám něco, co ještě neslyšeli.
Pošlete unikátní, dosud nikde neprezentovanou případovku a řekněte ostatním, co jste se vy sami naučili.

To je podle mého přesně to, čemu říkáme Content is the king. 

Od června do srpna nám marketéři zaslali 60 případových studií!
15 je ze zahraničí, zbytek ČR + SK. Jsou tam kampaně na sociálních sítích, e-mailingová řešení, uživatelská testování, je tam content marketing, SEO i PPC. Je tam velká spousta čísel a grafů. A drtivá většina nebyla nikdy nikde prezentována.
Těšíte se?

Jak vybrat opravdu dobrou případovku?
Řeknu vám to na rovinu. Není to hračka.
Pro mě to znamenalo a znamená minimálně 50 schůzek či Skype hovorů s drtivou většinou autorů případovek. Upřímně říkám, že nejdůležitější je třeba nepodlehnout tlaku partnerů a kamarádů a držet si svůj hodnoticí rámec. Všichni moc dobře víme, v jak úzce propojeném odvětví (internetový marketing) pracujeme.

Co u případovek hledáme? 

* unikátnost

* zajímavost čísel a výstupů

* transparentnost a s tím spojená motivace řečníka/agentury

* ponaučení (lekce) pro publikum

Unikátnost je na prvním místě – to bez debat. Asi nechcete trávit čas poslechem případovek, které znáte, že? A dále, jedna případovka není lepší než druhá, protože konverzní poměr je o 1 % vyšší. Je zajímavá tím, že je přínosnější pro posluchače, kteří se toho můžou více naučit. Umím si představit i prezentaci nepovedené případovky -> zkusili jsme tohle, výsledky se nedostavily, toto jsme se naučili.

Jak vypadá struktura dobré případovky?

Často jsou u nás k vidění případovky, jejíž obsahová hutnost je rovna výroku: „Tak začali jsme se starat klientovi o PPCčka a zvýšili jsme tržby o 120 %.“
Tohle je pěkné na veletrh sales pitches, ale nic moc pro vzdělávací akci.
Má představa o dobré struktuře vypadá asi takto:

a) Vymezení problému (co se snažíme řešit?)

b) Popis řešení problému (jak konkrétně jsme problém řešili a proč?)

c) Výsledky, čísla a nejlépe náklady na řešení

d) Co jsme na této kampani naučili a co si z toho může odnést posluchač

Tohle celé mi dává smysl.
A takové případové studie bych chtěl slýchat.

Chtěl poděkovat všem těm, kteří mi případovky zaslali.
Z těch 60 je minimálně padesátka velmi slušných. Upřímně říkám, že jsem byl mile překvapen a potěšen, že se trh skutečně někam hýbe a agentury i freelanceři dělají kreativně i technicky povedené věci.

Děkuju, že jste to dočetli až sem, a přeju vám mnoho povedených kampaní,

Jindra Fáborský